Pořád je
jedním z nejlepších světových deblistů a spolu se Sukem sbírají
úspěchy na velkých turnajích. V rámci III. ročníku štvanického
Prague Open si však Martin DAMM (30) vyzkoušel úplně jinou
roli: dělal turnaji jméno mezi hráči a přivedl do Prahy největší
hvězdu, v té době 13. hráče světa Sjenga Schalkena. A byl
to skvělý tah! Sympatický Nizozemec totiž na Štvanici ukázal,
proč hrál o pár měsíců dřív semifinále US Open a čtvrtfinále
Wimbledonu a na Štvanici triumfoval!
25.05.2003
Jak jsme slíbili, startujeme s novou fotogalerií. Zatím si
můžete prohlédnout 24 fotek od našeho špičkového sportovního
fotografa
Martina Sidorjáka.
Další fotografie budeme postupně přidávat...
I když se celý tým okolo Prague
Open těší na pár dní zaslouženého odpočinku, už nyní plánujeme,
co by se dalo příští rok zlepšit a zkvalitnit. Víme, že letos
byla pomyslná laťka nasazena hodně vysoko, ale věříme, že s
ji vaší pomocí ještě o nějaký ten centimetr zvedneme!
Pokud máte jakékoliv nápady, připomínky nebo názory, napište
nám je do našeho fóra
A také hlasujte v anketách
ať víme, co si myslíte...
Nizozemec Sjeng Schalken, nasazená jednička
turnaje, porazil v dnešním finále španěla Alberta Montanese
1:6 6:1 6:4. A zcela zaplňený centrální dvorec sledoval s nadšením
skvělý tenis.
Zápas začal lépe Montanes. Skvělě se pohyboval, jeho údery měly
délku a hlavně vynikajícím způsobem servíroval. Dá se řící,
že si v každém gemu dvakrát pomohl výborným podáním, a to i
v klíčových stavech. Při svém podání za stavu 1:1 odvrátil vynikajícím
podáním brejkbol a s přehledem hru doservíroval. Schalken se
dostal trochu "dolů" a Montanes okamžitě začal na
dvorci kralovat. Čistou hrou sebral soupeři servis a do konce
prvního setu se zdálo, že po dvorci létá.
Ovšem už ke konci setu bylo vidět, proč je nizozemec světovým
hráčem. Cítil, že Montanese neporazí tím, že s ním bude hrát
jeho hru a začínal hrát riskantněji a tlačit se k síti...
Druhý set začal agresivní čistou hrou při svém servisu a v nasazené
taktice pokračoval i v dalším průběhu druhého setu. Hned se
mu podařilo vzít španělovi servis a držet ho pod tlakem. Schalken
najednou začal lehce vyhrávat svá podání a to mu umožňovalo
více riskovat na returnu. Montanes vyhrál svůj servis poprvé
až za stavu 0:5, ale to už bylo všem divákům jasné, že se o
letošním vítězi rozhodne závěrečná sada. Schalken set v pohodě
doservíroval a všichni s napětím čekali, jak Montanes začne
poslední set.
A začal velmi solidně, jako by na předchozí gemy úplně zapomněl.
Až do stavu 3:3 oba hráči odměnili diváky parádním tenisem.
Dlouhé výměny většinou končili vítězným míčem, akce na síti
střídala perfektní stopbaly a ke slovu se dostaly i emoce obou
hráčů. Nutno podotknout, že se oba chovali naprosto příkladně
a gentlemansky.
Rozhodující moment přišel, jak jinak, v sedmé hře. K Montanesovi
se otočila paní Štěstěna zády. Nejdřív Schalkenovi pomohlo "prasátko"
a na berjkbol skončil španělův volej centimetry vedle postraní
čáry. Montanes se ale nevzdal a v následující hře opět Schalkena
při jeho servisu dostal na shody. Ten ale odolal a vedl 5:3.
Španěl s problémy odservíroval na 4:5, přestože nabídl soupeři
šance. Ten je však nevyužil a navíc se zdálo, že znervózněl.
Po výměně stran šel nizozemec podávat do zápasu a vlastně i
do turnaje. A tady se prokázalo, proč je hráčem světové špičky.
Nejen že v měl v této hře 100% úspěšnost prvního podání, ale
za stavu 30:30 našel odvahu dobré podání podpořit postupem k
síti a donutil Montanese dvakrát z returnu prohazovat. Ten oba
bekhendové údery poslal do autu a tak mohl sympatický rodák
z Weertu zvednout radostí ruce nad hlavu. A byla to radost upřímná
a myslím, že mu v tu chvíli přál vítězství téměř každý, kdo
utkání sledoval.
Nezapomeňme však na Alberta Montanese, který ke kvalitě finále
přispěl velkou měrou. Ukázal se ve výborném světle, předváděl
klasický španělský tenis s vynikajícím pohybem, ale i jemné
technické finesy. Určitě všechny překvapil také výborným podáním,
kterým hlavně v prvním setu Schalkena neustále dostával pod
tlak.
A ještě jedna poznámka: oba hráči předvedli naprosto vzorové
chování, hodné opravdových profesionálů. Emoce samozřejmě přišly
na řadu, ale naprosto ve správné momenty a správným způsobem.
Zkrátka finále jak má být!
O závěr programu Prague Open 2003 se postarali aktéři finále
soutěže čtyřher. Proti sobě nastoupila česká dvojice Tomáš
Berdych , Michal Navrátil a Argentinci Garcia a Prieto.
Čeští tenisté se do finále probojovali po vyrovnaných výkonech
doprovázených obrovským nasazením. Často naši mladí tenisté
dali volný průchod svým emocím, což někteří soupeři poněkud
těžce snášeli.
Ale teď již k průběhu finálového zápasu. Obě dvojice předváděly
podobný tenis. Často při podání využívaly varianty, kdy
hráč
u sítě klečí uprostřed dvorce a po rozehrání výměny se přesouvá
na předem dohodnutou stranu dvorce zatímco podávající vykrývá
stranu druhou. Tak se snaží dostat returnujícího hráče pod
tlak a donutit ho k chybě. V první sadě si podávající drželi
svůj servis až do stavu 4:4, kdy Argentinci měli problémy
a museli odvracet brejkboly. Nakonec však dvojchybou tuto
hru
darovali
české dvojici, která v následující podržela svůj servis a
získala pro sebe první sadu. Češi tak udělali první krůček
k titulu.
Argentinci však nesložili zbraně a druhou sadu začali skvěle.
Lépe servírovali i returnovali a co je ve vyrovnaných zápasech
velice důležité - měli více tenisového štěstí. V této fázi
Prieto začal bavit diváky po vzoru české dvojice, která se
hlasitě povzbuzovala po každém vydařeném míči. Prietovo "dobrý"
znělo sice poněkud legračně, ale Španělé si tuto fázi zápasu
užívali a získali druhou sadu poměrem 6:3.
O výsledku utkání měla tedy rozhodnout třetí sada.
A zde rozhodovalo, kdo dokáže udržet nervy na uzdě. Vlastně
jestli Argentinci udrží nervy na uzdě, protože emotivní
projevy české dvojice je neuvěřitelně dráždily. První, kdo
nevydžel,
byl Prieto, který demonstrativně vstoupil do cesty Michalu
Navrátilovi, který se chystal na střídačku. Španěl si pak
u hlavního rozhodčího stěžoval na chování soupeřů a nechal
povolat dokonce vrchního rozhodčího turnaje, který se snažil
španělskou dvojici uklidnit, což se mu evidentně nepodařilo.
V následující hře dostali Argentinci dokonce varování.
A jak se vyvíjel stav třetí sady? O něco lépe pro Berdycha
s Navrátilem. Českým tenistům se v těchto vypjatých chvílích
podařilo udržet koncentraci a vzali španělské dvojici servis.
Berdych tak za stavu 5:4 servíroval na vítězství v zápase
a v turnaji. Argentinici zlomení hádkami s rozhodčím už nedokázali
zvrátit vývoj této hry a Michal Navrátil závěrečnou smečí
ukončil nervózní zápas. Prieto při podání rukou ještě jednou
dlouze domlouval Michalu Navrátilovi.
Česká dvojice Tomáš Berdych a Michal Navrátil se stala vítězem
čtyřhry turnaje Prague Open 2003 a dá se říci , že zaslouženě.
Skvělý výkon Tomáše Berdycha na servisu a returnu doplňoval
Michal Navrátil obrovským nasazením a skvělými reakcemi na
síti. A pokud bylo někdy v herním projevu české dvojice více
emocí, než bychom očekávali, musíme to našim mladým šampiónům
prominout.
Nizozemec Sjeng Schalken se stal vítězem letošního
ATP Challengeru Prague Open. Ve finále, které sledoval zcela
zaplněný centrkurt, zdolal španěla Alberta Montanese 1:6 6:1
a 6:4, čímž potvrdil své nasazení do turnaje. Vynikající tenis
se líbil všem divákům, včetně prezidenta České Republiky Václava
Klause a primátora hlavního města Pavla Béma.
Při předávání cen se vítěz svěřil, že si lepší přípravu na nadcházející
French Open ani nemohl představit...
Anketa
23.05. 23:30
Připravili jsme pro vás malou anketu. Zajímalo by nás, který
z hráčů vás letos na našem turnaji nejvíce překvapil... Ať
už pozitivně, nebo negativně.
Nasazení a bojovnost Sjenga Schalkena či solidnost Alberta
Montanese?
"Znovuzrození" Jana Vacka nebo výsledky Jana Hernycha?
A nebo dravost, nasazení a srdce Iva Mináře při jeho cestě
z kvalifikace?
Hlasujte a sledujte co si myslí ostatní fanoušci tenisu.
Prague
Open 2003 očima Martina Damma
